Lidé hallucinují z absintu?

Absint je nápoj, který si na celé věky získal reputaci jako něco, co vyvolává halucinace. V 19. století ho milovali umělci jako Verlaine, Rimbaud nebo Oscar Wilde. O něm se psalo, že je schopen otevírat dveře do jiných světů, že způsobuje vizuální iluze, závratě a dokonce psychotické epizody. Ale je to pravda? Nebo je to jen mýtus, který se přenášel z generace na generaci?

Co je vlastně absint?

Absint je vysokotučný alkoholický nápoj, který se vyrábí z destilátu s bylinkami, zejména z hvězdičkového anýzu, fenyklu a nejvýznamnějšího složky - zely (Artemisia absinthium). Je známý svou typickou zelenou barvou a charakteristickou chuťou, která je někdy popisována jako bylinná, trochu hořká a s lehkou sladkostí.

Historicky byl absint vyráběn v Evropě od 18. století, nejvíce v Švýcarsku, Francii a Čechách. Jeho oblíbenost dosáhla vrcholu v roce 1900, kdy byl v Paříži běžný nápoj ve kavárnách a restauracích. V roce 1915 byl v mnoha zemích zakázán, včetně USA, Francie a Švýcarska. Důvodem byla obava z jeho „nebezpečných účinků“ - hlavně z důvodu přítomnosti thujonu, látky, která se nachází v zely.

Thujon - skutečná látka nebo sága?

Thujon je terpenoid, který se nachází v rostlině zely (Artemisia absinthium). Vysoké dávky thujonu mohou způsobit křeče a poškození nervového systému. Na základě toho se v 19. století domnívalo, že absint je „psychotický nápoj“ - že thujon způsobuje halucinace podobné těm, které vyvolávají LSD nebo psilocybin.

Ale moderní věda to odmítá. V roce 2007 Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) provedla podrobnou analýzu a dospěla k závěru: absint neobsahuje dostatek thujonu, aby mohl vyvolat halucinace. Průměrná koncentrace thujonu v moderním absintu je 0,5-35 mg/l. Pro halucinace je potřeba dávka kolem 50-100 mg thujonu na kg tělesné hmotnosti. To znamená, že byste museli vypít přes 100 litrů absintu najednou - což je fyzicky nemožné, protože byste nejdříve zemřeli na otravu alkoholem.

Co opravdu dělá absint?

Největší účinek absintu není thujon - ale alkohol. Absint má obvykle obsah alkoholu 45-74 % obj. To je více než většina vína, piva nebo dokonce vodky. Při vypití jednoho sklenice absintu (40-60 ml) se v těle nachází 18-45 ml čistého alkoholu. To je ekvivalent 2-5 půllitrů piva.

Účinky tedy nejsou zvláštní - jsou stejné jako u jiných silných alkoholických nápojů: zvýšená relaxace, ztráta koordinace, narušené vnímání, zpomalené reakce, někdy i zvýšená kreativita nebo euforie. Tyto účinky byly v 19. století nesprávně připisovány thujonu, protože lidé nevěděli, jak funguje alkohol na mozku.

Ještě důležitější je, že absint v minulosti často obsahoval nečistoty. V 19. století se vyráběl i z levných destilátů, které obsahovaly methanol, olovo, měď, nebo jiné toxické látky. Tyto látky mohly způsobit závratě, halucinace, křeče, poškození nervů nebo dokonce smrt. To byl důvod, proč se absint „zabil“ - ne kvůli thujonu, ale kvůli špatné kvalitě výroby.

Halucinace - mýtus nebo skutečnost?

Neexistuje žádný vědecky ověřený případ, kdy by člověk hallucinoval pouze z důvodu absintu. Všechny záznamy o halucinacích po vypití absintu jsou buď:

• neúplné výpovědi z 19. století, které nejsou podloženy žádnou medicínskou dokumentací
• zneužití nápoje spolu s jinými látkami (např. opium, marihuana, nebo jiné drogy)
• psychologický efekt - člověk věřil, že absint je „magický“, a proto začal vnímat věci, které nebyly skutečné

Podobně jako s LSD nebo psilocybinem, kde je důležitá „set a setting“ - náladu a prostředí - tak i s absintem. Když umělec v 1890 v Paříži vypil absint v kavárně, kde všichni věřili, že to je „zelený duch“, pak mohl začít vidět „zelené stíny“ nebo „hýbající se stěny“. To není halucinace z chemikálie - to je halucinace z očekávání.

Co říkají moderní vědci?

V roce 2008 provedl tým vědců z Univerzity v Lausanne (Švýcarsko) experiment, kde dali dobrovolníkům moderní absint s přesně známou koncentrací thujonu. Následně měřili jejich mozkovou činnost, reakce a vnímání. Výsledek? Žádné změny ve vnímání, žádné halucinace, žádné zvýšené vizuální iluze. Jediné, co se změnilo, bylo zvýšení účinků alkoholu.

Podobné výsledky potvrdil i výzkum z University of California v San Francisco v roce 2010. Žádný z účinků absintu nebyl odlišný od jiných silných alkoholických nápojů.

Proč se legendy o absintu udržely?

Legenda o absintu jako „drogě“ se udržela z několika důvodů:

1. Marketing - výrobci absintu v 19. století reklamovali nápoj jako „zelený duch“, který otevírá umělecké schopnosti. Bylo to skvělé pro prodej.
2. Politika - vinaři a pivovary se báli konkurence. Absint byl levný a oblíbený. Proto byl vytvořen náboj proti němu, aby ho mohli zakázat.
3. Kultura - umělci, kteří pili absint, byli často návykoví, depresivní nebo duševně nemocní. Jejich problémy se připisovaly absintu, i když byly způsobeny alkoholem, chudobou, nebo genetikou.

Moderní absint, který je v prodeji v Evropě od roku 2000 (v Česku od roku 2005), je výrobek s přesně kontrolovaným obsahem thujonu. V České republice je jeho maximální povolená hranice 35 mg/l - což je mnohem méně než v původních verzi z 19. století.

Co dělat, když piješ absint?

Nechtěj se vést legendami. Absint není droga. Není „zelený duch“. Není „kouzelný nápoj“. Je to silný alkohol, který má bylinnou chuť a krásnou barvu. Pokud ho piješ, piješ ho jako vodku nebo gin - s respektem, s vodou a bez přehánění.

Nejlepší způsob, jak ho vyzkoušet, je klasická metoda - s vodou a cukrem. Přidej trochu vody do sklenice, až se nápoj změní z jasně zelené na mléčně bílou. To se nazývá „loučení“ - a je to způsob, jak uvolnit všechny bylinné aroma. Nejde o to, aby tě to „vzalo do jiného světa“. Jde o to, aby tě to zahřálo a přivítalo do chvíle klidu.

Závěr: Halucinace? Ne.

Nikdy nebyl absint způsobem, jak hallucinovat. Všechny příběhy o vizuálních iluzích, zelených stínech nebo „duchovních cestách“ jsou výsledkem kombinace alkoholu, špatné kvality, psychologického očekávání a mýtu. Moderní věda to jasně ukazuje: absint nezpůsobuje halucinace.

Pokud chceš zkusit absint, dělej to pro chuť, pro historii, pro kulturu. Ne pro to, aby tě „vzalo někam jinam“. To nejde. Ale to, co ti může dát - je skutečnou chuť, která stojí za to.